Archiv pro měsíc: Květen 2013

Plnou parou vzad (anály steampunku)

Steampunk není jen pára a punk

Představte si, že by se technologická báze pokroku zastavila někdy koncem 19. nebo začátkem 20. století a lidstvo by nemělo k dispozici o mnoho více základních objevů a prostředků, než byly tehdejší parní stroje, mechanické převody a transmise, základní Edisonova stejnosměrná elektrickou síť, ozubená kolečka a hodinové strojky, nějaké tajemné chemické substance, těžké kovy jako litina, mosaz apod. Bylo by přesto možné konstruovat analogie dnešních počítačů, robotů, multimediálních přístrojů, laserů, létajících strojů? Bylo by možno tehdejší technologii dále zdokonalovat i v tomto omezeném rámci? Pokud si odpovíte ano a vydáte se v duchu tímto směrem do hlubin fantazie či alternativní historie, stali jste se příznivci steampunku. Příznivci pozoruhodného směru science fiction či estetiky, které vycházejí z dobových fantastických představ a reálií 19. století (zejména těch z období panování britské královny Viktorie 1837-1901, ale také z období Belle Époque v kontinentální Evropě a tzv. Pozlaceného věku v USA (Gilded Age), který následoval po tamější občanské válce a trval až zhruba do r. 1900) a snaží se o jejich syntézu s dnešními náhledy na současnou nelítostnou tržní a existenciální realitu. Ostatně podobnost dnešního globalismu a světa sociální nesouměřitelnosti s koloniálním kapitalismem a ostrými třídními kontrasty 19. století asi nebude příliš náhodná. Odtud také plyne dnešní obliba stylizace v duchu darwinistického 19. století. Někdy se také steampunkové estetice říká neoviktoriánský styl.

Jde samozřejmě o jistý druh retrofuturismu, ale ten se liší od dnes běžnějšího retrofuturismu na bázi 60. a 70. let tím, že je naprosto či převážně fantasmagorický nebo pohádkový. Často je taky umístěn do celého alternativního světa. Retrofuturistické představy na bázi 60. a 70. se nevyplnily zejména kvůli nedostatku finančních prostředků nebo neefektivitě (např. létající auto), ne kvůli jejich principiální nemožnosti. Steampunkový retrofuturismus je většinou těžko splnitelný často už z fyzikálních důvodů (např. parní kosmické lodě a rakety či těžkopádnost verneovských parních slonů a parních robotů, různé mystické teorie). To ale jeho fanouškům nevadí. Fascinuje je eklektická kombinace barokní pompéznosti, industriální strohosti, okázalé antikvárnosti, gotické či postapokalyptické ponurosti a dekadence, punkového cynismu či subverze a secesní nebo bidermeyerové jemnosti a frivolnosti v obrazech a konceptech, které jsou v rámci steampunku tvořeny. Jemné krajky a kožené oděvy s mosaznými ozdobami jsou jakoby cítit kouřem, olejem a vazelínou a jemná kolečka se doplňují se zašlostí poctivé mosazi či jiného masivního kovu. Gentlemani na nás zírají přes cvikry nebo vypouklými skleněnými čočkami, dámy nás ohromují tetováním a pompézními klobouky s péry vzácných ptáků. Z celé atmosféry cítíme pohyb na úzké hraně mezi ponurostí a raným industriálním rozbřeskem, přičemž nevíme, kam se vývoj zvrtne. Pro mnohé příznivce je steampunk (ve smyslu estetiky) o něco optimističtějším, dynamičtějším, racionálnějším či světlejším pokračováním předchozí temné “gotické”, nehybné a romantické epochy.

Obuvnictví v 19. století

 19. stol. je obdobím velkých vynálezů a vědeckých pokroků. Mnohé objevy, ať už stále dokonalejších strojů tak nových materiálů, se projevily i v tehdejších oděvních módních trendech. Do řemeslné a posléze i tovární výroby byly zaváděny nové technologie, které urychlily a zlevnily takto vznikající produkty a zpřístupnily je i obyčejným lidem.

V následujících dvou článcích se budeme věnovat kapitole často opomíjemé i v odborných publikacích o dějinách odívání, a to obuví a obuvnictvím.

V tomto prvním článku se budu zabývat pokroky ve výrobě obuvi a stručně se seznámíme s nejznámějšími obuvnickými firmami, které vznikly v 19. stol. v českých zemích a proslavily nás i v zahraničí. Ve druhém díle se seznámíme s typy módní obuvi v 19. stol. a jejími nejpopulárnějšími modely.

 

' .