Archiv pro měsíc: Březen 2014

Čeští steampunkoví autoři: Tereza Janišová

Tereza Janišová se narodila 30. května 1989 v Praze. Většinu svého dosavadního života strávila na Hradčanech. A právě magie prostředí, na jehož podobě se podepsala staletí, do značné míry ovlivnila její vnímání světa. V současnosti se věnuje magisterskému studiu na Fakultě architektury ČVUT.

Ačkoliv své okolí od útlého věku zásobovala příběhy rozličných žánrů, vždy ji to nejvíce táhlo k fantasy. Jedním z mnoha zdrojů inspirace je pro Terezu její velká záliba v cestování a poznávání nových zajímavých míst. Británie a Irsko jsou země, kam se, jak říká, bude vždy ráda znovu a znovu vracet, protože právě tyto ostrovy se staly její srdeční záležitostí. Dalším velkým zdrojem inspirace je pro Terezu umění a architektura. Důležitou součástí jejího života se před několika lety staly také irské tance a step. To vše nakonec zúročila při psaní dobrodružných fantasy knih s příměsí steampunku. Největším a nejznámějším počinem Terezy Janišové je bezesporu knižní trilogie Erilian. Do svého světa plného magie vás pozve v následujících třech titulech:

Fantasy podruhé: S čím se setkáme?

Druhý díl našeho mimeniseriálu věnuje tomu, kde a proč a jak se vlastně většina fantasy příběhů odehrává a všimneme si nápadných podobností s několika archetypy…

Prostředí: Kde se fantasy odehrává?

Z čistě vědeckého hlediska lze fantasy díla rozdělit do několika skupin a tyto skupiny do několika kategorií. Začneme tou nejvíce nápadnou, a tedy prostředím.

Prostředí většiny fantasy příběhů (kromě nové kategorie modern-fantasy, o níž si něco povíme v některém z dalších dílů) je celkem jednoznačně dáno. Jedná se o přírodní svět, se spoustou lesů a lidských (a mnohdy samozřejmě nejen lidských) sídel. Pochopitelně i zde najdeme výjimky, jednou z nich je příběh odehrávající se v koberci – mezi stolem a skříní, jak jej velice netradičně zasadil Terry Pratchett ve svých Kobercových lidech (Kobercové), ale většinou se skutečně jedná o klasický přírodní svět dosud nespoutaný lidskou urbanistikou a regulací třeba vodních toků. Setkáváme se s víceméně středověkým archetypem krajiny, plné lesů, hradů, zámků, vesnic a měst a s tím souvisí i rozsáhlé možnosti vykreslování scén a scenérií, kterého je v pořádné fantasy vždy dostatek.

kolecka

 

' .