Steampunk a anime

Zubatá kolečka, syčící pára a lázeňské oplatky, které vyplivla měděná mašinka? Jak je libo. Stejně tak ale pod tento divný pojem, který stále nedospěl v Čechách a na Moravě k takové známosti, jakou si zaslouží, spadá i klasik Jules Verne. Definicí je spousta, stačí si jen vybrat. Dávná představa o budoucnosti, která se nesplnila, nebo současné romantické přesvědčení o tom, jaká mohla být minulost, anebo paralelní součást vesmíru a času, která se na Zemi zapomněla v 19. století odehrát. Pojďme setímto článkem ponořit do souvislostí mezi steampunkem a fenomény jako jsou anime a manga.

Pojem jako takový se ale objevil až na v poslední čtvrtině 20. století, aneb jak praví urban dictionary: bývalý gothik, který objevil hnědou barvu. Jako samostatný subžánr zabral steampunk zatím málo místa, ale pokud jde o výskyt steampunkových prvků, to je jiná a hojnější záležitost.

První vlny se nesly z per spisovatelů, jakým je například Tim Powers nebo Philip Pullman (Verne a Wells se z nějakého důvodu nepočítají, za jejich časů se ještě spoléhalo na to, že věda to skutečně dotáhne tak daleko). Dnes se pozvolna dostává do širšího povědomí díky autorům alternativních historických románů s nádechem fantasy či sci-fi. Největší pálkou posledních vydaných knih se stal Scott Westerfeld, jehož Leviatan a Behemót odhalují zažraným maniakům jednotlivé druhy „čistého steampunku“, včetně biopunku. A že se steampunk dá překvapivě rozdělit i do jiných sfér než té viktoriánské, s níž je neodmyslitelně spjat…

Obvykle se ale nepohybuje dál než o jedno století od toho devatenáctého. Móda se už tehdy měnila překvapivě rychle a právě na ní steampunk také z velké části stojí. Ze sklonku 18. století inspiruje Napoleon, ve 20. století jsou to kupodivu opět války: Steampunku, kde se vyskytuje spousta odznaků, uniformnosti a horda strojů, zbraní a vzducholodí, se říká industriální dieselpunk. Zkrátka a dobře, steampunk se zvládá prolínat se všemi možnými jinými subžánry, které spadají k retrofuturistickému cyberpunku: teslapunk, clockpunk, decopunk… Právě podle jednotlivých maličkostí a fiktivních vynálezů pak lze steampunk rozřadit k těmto méně známým pojmům.

 

Slovníček pojmů:

Steampunk – doslova parní punk, subžánr obecně chápaný jako vylepšená esence parních technologií z 19. století; promítá se do literatury, filmů, módy a doplňků; v hudbě už najdeme odnože jen vzácně (Abney Park)

Biopunk – živočišný steampunk, který má poměrně blízko k cyberpunku (představte si mechanické broučky ze Zlatého kompasu P. Pullmana)

Dieselpunk – postmoderní steampunk ve stylu první nebo druhé světové války s odpovídajícími technologiemi (Svět zítřka z roku 2004)

Clockpunk – typ steampunku, který zasahuje až do renesance; libuje si v hodinkách a hodinových strojcích, krásně do něj spadají i marionetky a jiné mechanické hračky

Teslapunk – de facto steampunk obrácený naruby, protože tu páru nahradila elektřina (mnohem víc se přiblížil pravdě)

Decopunk – přelom 19. a 20. století ověnčil nádherný sloh, u nás známý jako secese, jinde jako Art Noveau nebo Art Deco (To by tak hrálo, aby si to vyžrala jen architektura a malířství, pane Mucho!)

 

Z anime filmu Steamboy

Už jste se zamotali? Všeobecně je dnes štěstí narazit na někoho, komu je povědomý aspoň pojem steampunk, takže vítejte v řadách o něco více informovaných šťastlivců! Opusťme letecký prostor plný horkovzdušných balonů a filigránu, přesouváme se ke vznětlivým filmovým cívkám a výtiskům beletrie. Než steampunk dorazil na východ mezi tamní loli komunitu a tvůrce mangy a filmů, v Evropě i Americe se – byť ne ještě pod názvem steampunk – rozmáhal už na začátku 20. století, ba i dřív. Strašidelné, jak někdo dokáže předběhnout svou dobu. Vedle Wellse a Verna najdeme při troše námahy prvky steampunku i v dílech, jako je Frankenstein Mary Shelley, u Lovecrafta, Dickense a dokonce u A. C. Doyla. Právě od literatury se totiž odvíjejí hojné filmové adaptace. 20 000 mil pod mořem, Kapitán Nemo, Stroj času? To je přece steampunk jak z výlohy. Pokud nejste zrovna nadšencem do starých filmů, možná si ale raději pusťte novější remakované verze. Ne každý utáhne například tříapůlhodinový Metropolis z roku 1927, ač nutno přiznat, se tímto se pozvolna dostáváme ke kýžené východní tvorbě a tomu, co má se steampunkem vlastně společného.

Inspirovanou mangu Metropolis totiž stvořil v roce 1949 samotný Tezuka Osamu (Astro Boy, Black Jack) – v roce 2001 vyšla její stejnojmenná zfilmovaná verze. Po našem Karlu Zemanovi fušuje neklamně do leteckého steampunku také Hayao Miyazaki. Laputa i Howlův zámek toho nesou neklamné známky – vždyť právě chodící dům seskládaný ze starých krámů, ze kterého čouhají trubky jako ze staré továrny na papír, jsou jedna z nejsteampunkovatějších věcí, na které lze narazit.

Ačkoli to některé překvapí, po Mumíncích je dokonce i oblíbený seriál dětských let Willy Fog a jeho cesta kolem světa dílem Japonců, stejně jako Sherlock Hound (ačkoli v obou případech držela opratě produkce jiná země). V jisté době zkrátka letěli antropomorfní pejsci a kočičky. Přehoupneme-li se do posledních let, povšimnutelně mezi anime vybočuje Steamboy (2004) a Last Exile (2003), který se mimochodem brzy dočká pokračování.

Nějaké ty znaky objevíme i u Fullmetal Alchemist nebo D.Gray-mana, ale tady se už skutečně objevujeme na staré známé hraně žánrů – to je častý zádrhel a důvod, proč se jen o málokterých dílech dá říct, že by šlo skutečně o steampunk. Jeho milovníci ho totiž vidí všude kolem sebe (ale steampunk opravdu není totéž co žánr mecha), mnohem častěji jsou však jednoduše přebírány jen žádané prvky. Alchymie se steampunkem hraničí jen tence, protože spoléhá na hmatatelnější vědu, nikoli koncept magie, a ve druhém případě jde spíš o temnou gotickou fantasy. Už jen proto, že tu máme příliš mnoho černobílé a málo hnědé

Je to přesně ta definice, která steampunk zařazuje (až odsuzuje) k mechanikovým montérkám a viktoriánským kabátům se dvěma řadami knoflíků. Módou se může úplně míjet. Co jsou tedy ty neustále zmiňované prvky? Případ od případu, nicméně vedle módy (monokly, cylindry, bonety, vázanky) jsou to drobná zařízení, obvykle fungující na principu mechaniky ozubených koleček. Kapesní hodinky, kompasy, průzkumnické helmy a pumpky, paraplíčka, náčrtky Leonarda da Vinciho, ochranné brýle, motiv klíčů a křídel, uměle zkonstruovaná chybějící končetina, je-li libo… cokoli z barevných kovů (bronz a měď), tmavého dřeva a hnědé kůže. Čím víc viktoriánské a anglické to je, tím se to víc blíží tomu správnému dojmu, ale pozor, nevylučuje to oblasti tehdejších britských kolonií, což je malá zvláštnost a lahůdka. Takový indický steampunk je sice velice ojedinělý, ale řekněme, že kulturní podklad každé země tomu dodává jinou šťávu. Japonci obvykle přebírají nejtradičnější britský či americký steam.

Pokud si opravdu chcete přečíst steampunkový komiks, je tudíž mnohem lepší zalovit v západních vodách: Grandville Bryana Talbota, Liga výjimečných a neopomeňme ani Lady Mechaniku z roku 2010. Přece jen za námi v tomhle východ pořád zaostává. Disneyovská Planeta pokladů jakožto předělávka klasického Stevensona není vůbec špatná, za klasiku se už pomalu považuje i Sonnenfeldův Wild Wild West (Američané do steampunku vůbec rádi stylizují divoký západ a kolty proklatě nízko). Po třech pseudomušketýrech z loňského roku si můžete spravit chuť na Hugovi Martina Scorseseho.

Napsat komentář