“Steampunk in Thailand” aneb ozubená kolečka na orientální způsob – část I

Adminka Pawornzdroj: http://defloweredvirgin.deviantart.com/art/Modded-275855378
Adminka Paworn

Říká se, že cesty Osudu jsou nevyzpytatelné a nikdo neví, kam nás život zavane. Mě zavál momentálně do pro nás dost exotického Thajska. Do země, která je u nás poměrně oblíbenou dovolenkovou destinací a mnoho lidí si okamžitě vybaví jména jako Phuket, Phi Phi, Koh Samet, Pattaya a mnoho dalších. A v neposlední řadě Bangkok, bránu do jihovýchodní Asie. Město hříchu, luxusu, ale také nevídané bídy.

Co však ale víme o Steampunkové komunitě v této buddhistické zemi? Existuje vůbec? A pokud ano, jak je velká a jaká vlastně je? Na tyto a další otázky se pokusíme nalézt odpovědi prostřednictvím interview, které mi poskytla adminka Facebookové stránky “Steampunk in Thailand“, která si říká Paworn, což je zkrácenina thajského křestního jména Pawornrut. Vzhledem k rozsáhlosti celého interview jsem se rozhodl rozdělit ho na dvě části.

Paworn je mladá a vzdělaná dáma, která loni ukončila studia anglické literatury a svobodných umění na univerzitě Thammasat v Bangkoku. Celé interview tedy proběhlo v angličtině, a já jsem si jej dovolil přeložit do srozumitelné češtiny. Bohužel jsme se osobně zatím nesetkali, náš rozhovor probíhal skrze Facebookový profil “Steampunk in Thailand”, ale třeba se to v budoucnu podaří. Pojďme si tedy společně vychutnat první část našeho malého rozhovoru.

 SZ: Proč se zajímáš o Steampunk, co Tě na něm přitahuje a proč byla založena skupina „Steampunk in Thailand“?

 AP: Od mých 14 let jsem se zajímala o Goth subkulturu (popravdě jsem stále víc Gothic, než Steampunk). Osobně považuji Gothic a Steampunk styly za „bratrance“. Ke Steampunku jako takovému jsem se ale dostala celkem pozdě, až v roce 2008 a to díky tomu, že mě vždycky zajímal souběh světa fikce a fantazie, s tím naším, reálným světem. Když mi bylo „-náct“, nosila jsem košili s volány a předstírala, že jsem z jiné doby. Dneska už bych ale v žádné éře v minulosti žít nechtěla (Cože, žádná wi-fi? Jak vůbec mohli žít?). To je možná ten hlavní důvod, proč mě Steampunk přitahuje. Snoubí se zde nádherné šaty z dob minulých s moderními technologiemi. Je to zkrátka Utopie.

Tuto skupinu jsem založila proto, že mě zajímalo, kolik podobně smýšlejících lidí v Thajsku vlastně je. Bohužel, mnoho jich není. Ale potkala jsem několik velice zajímavých lidí a to je rozhodně pozitivní. 

SZ: Co pro Tebe osobně znamená „Steampunk“ a co se Ti vybaví, když někdo toto slovo vysloví?

AP: Pro mě je Steampunk hlavně způsob myšlení, kde se setkává krása a fantazie s praktičností a funkčností. Na jedné straně zde figuruje umění, kultura (a může být velice elegantní a rafinovaná), a individualistický koncept DIY (zkratka anglických slov Do It Yourself – udělej si sám, pozn. red.), s velkou dávkou představivosti, fantazie a optimismu a na straně druhé je svět Steampunku postaven na technologiích a vědě. Proti našemu světu, kde je kladen důraz na efektivitu, minimální náklady a maximální výsledky a lidé jsou často cyničtí a ironičtí, působí Steampunkový svět, kde se dá bez problémů skloubit pokrok s krásou, jako vítané osvěžení.

SZ: Považují lidé v Thajsku „Steampunk“ za subkulturu? A je zde tento pojem vůbec obecně znám a používán?

AP: Bohužel v Thajsku stále není dost „steampunkově“ smýšlejících lidí na to, aby se dalo hovořit o subkultuře.

Subkultury jako takové samozřejmě v Thajsku existují, ale my o nich (či spíše nás) nehovoříme jako o „subkulturách“. Toto slovo nalezneme spíše jen v kontextu s nějakým sociologickým výzkumem, či tak něco. Výraz, který je v thajštině běžně užíván, by se dal přeložit jako „mimo hlavní proud“, což v podstatě odpovídá realitě.

Na druhou stranu je však thajský stát (a drtivá většina společnosti spolu s ním) velice konzervativní, někdy až nesnesitelně, a je to vštěpováno lidem už od útlého mládí, společně s tím, že nemají vyčnívat z řady a být sami k sobě kritičtí (často to hraničí až s autocenzurou). Například děti na školách mají za povinnost nosit jednotné školní uniformy, a to dokonce i na některých univerzitách! A to je dle mého názoru hlavní příčina toho, proč je u nás tak málo subkultur, které se vyjadřují skrze oblečení a vizuální styl.

SZ: Jak velká je steapunková komunita v Thajsku? A je soustředěná spíše do Bangkoku a jeho okolí, nebo je roztříštěná po celé zemi?

AP: Jak jsem již zmínila dříve, je velice těžké hovořit o lidech, zajímajících se o Steampunk, jako o komunitě. Na to je nás příliš málo. A ti, kteří jsou, se soustředí hlavně v Bangkoku, stejně jako vše, co se Steampunkem souvisí.

SZ: Co bys nám mohla říct k historii Steampunku v Thajsku?

AP: Vůbec nic, protože žádná není. Doufám, že ji právě tvoříme (i když já osobně jsem asi nějakou aktivní účast příliš líná)

SZ: Jak thajská veřejnost přijímá příznivce Steampunku?

AP: No nikdo nás nepotlačuje, neobtěžuje a soudně nestíhá, a to je jistě dobrá věc.

 

Pokračování příště…

Zdroj obrázku:http://defloweredvirgin.deviantart.com/art/Modded-275855378

 

Napsat komentář