Plnou parou vzad (anály steampunku)

Steampunk není jen pára a punk

Představte si, že by se technologická báze pokroku zastavila někdy koncem 19. nebo začátkem 20. století a lidstvo by nemělo k dispozici o mnoho více základních objevů a prostředků, než byly tehdejší parní stroje, mechanické převody a transmise, základní Edisonova stejnosměrná elektrickou síť, ozubená kolečka a hodinové strojky, nějaké tajemné chemické substance, těžké kovy jako litina, mosaz apod. Bylo by přesto možné konstruovat analogie dnešních počítačů, robotů, multimediálních přístrojů, laserů, létajících strojů? Bylo by možno tehdejší technologii dále zdokonalovat i v tomto omezeném rámci? Pokud si odpovíte ano a vydáte se v duchu tímto směrem do hlubin fantazie či alternativní historie, stali jste se příznivci steampunku. Příznivci pozoruhodného směru science fiction či estetiky, které vycházejí z dobových fantastických představ a reálií 19. století (zejména těch z období panování britské královny Viktorie 1837-1901, ale také z období Belle Époque v kontinentální Evropě a tzv. Pozlaceného věku v USA (Gilded Age), který následoval po tamější občanské válce a trval až zhruba do r. 1900) a snaží se o jejich syntézu s dnešními náhledy na současnou nelítostnou tržní a existenciální realitu. Ostatně podobnost dnešního globalismu a světa sociální nesouměřitelnosti s koloniálním kapitalismem a ostrými třídními kontrasty 19. století asi nebude příliš náhodná. Odtud také plyne dnešní obliba stylizace v duchu darwinistického 19. století. Někdy se také steampunkové estetice říká neoviktoriánský styl.

Jde samozřejmě o jistý druh retrofuturismu, ale ten se liší od dnes běžnějšího retrofuturismu na bázi 60. a 70. let tím, že je naprosto či převážně fantasmagorický nebo pohádkový. Často je taky umístěn do celého alternativního světa. Retrofuturistické představy na bázi 60. a 70. se nevyplnily zejména kvůli nedostatku finančních prostředků nebo neefektivitě (např. létající auto), ne kvůli jejich principiální nemožnosti. Steampunkový retrofuturismus je většinou těžko splnitelný často už z fyzikálních důvodů (např. parní kosmické lodě a rakety či těžkopádnost verneovských parních slonů a parních robotů, různé mystické teorie). To ale jeho fanouškům nevadí. Fascinuje je eklektická kombinace barokní pompéznosti, industriální strohosti, okázalé antikvárnosti, gotické či postapokalyptické ponurosti a dekadence, punkového cynismu či subverze a secesní nebo bidermeyerové jemnosti a frivolnosti v obrazech a konceptech, které jsou v rámci steampunku tvořeny. Jemné krajky a kožené oděvy s mosaznými ozdobami jsou jakoby cítit kouřem, olejem a vazelínou a jemná kolečka se doplňují se zašlostí poctivé mosazi či jiného masivního kovu. Gentlemani na nás zírají přes cvikry nebo vypouklými skleněnými čočkami, dámy nás ohromují tetováním a pompézními klobouky s péry vzácných ptáků. Z celé atmosféry cítíme pohyb na úzké hraně mezi ponurostí a raným industriálním rozbřeskem, přičemž nevíme, kam se vývoj zvrtne. Pro mnohé příznivce je steampunk (ve smyslu estetiky) o něco optimističtějším, dynamičtějším, racionálnějším či světlejším pokračováním předchozí temné “gotické”, nehybné a romantické epochy.

Steampunk má sice své stylové kořeny již přímo v 19. století (za jeho otce je považován Jules Verne) a také řadu předchůdců v kultuře 50. – 70. let 20. století, ale jakožto uvědomělý jednotný styl se začal objevovat až v 80. letech (samotný pojem se objevil v r. 1987 v díle K. W. Jetera, jako analogická reakce na nedávno vzniklý kyberpunk). Většina jeho dnešních příznivců ho objevila ještě později, až v 90. letech nebo v dekádě právě minulé. Dnes se steampunková vrstva projevuje i v mnoha mainstreamových filmech, které s viktoriánským obdobím přímo nesouvisejí, vycházejí četné knížky a comicsy tohoto zabarvení. Steampunk už není omezen jen na děje v 19. století, ale jakožto jistá estetika bez hranic doprovází i příběhy, které se odehrávaly v době dlouho předtím i dlouho potom. I když se dnes steampunk často potýká hlavně v oblasti vizuálna a módy s různými neorganickými výstřelky, úlety a manýrismem, které už leží poněkud mimo jeho skutečnou významovou rovinu, je to živé a živelné estetické hnutí, které je vytvářeno z velké části jeho fanoušky. Steampunk dostává permanentní impulsy “zdola”, např. ze steampunkových módních přehlídek a prezentací (cosplay), z různých party a fanouškovských konvencí, na které se chodí v originálních kostýmech (první specializované steampunkové party se už odehrály také u nás, v Čechách). Tyto kostýmy už často nejsou považovány ani za kostýmy, ale za běžnou každodenní, i když trochu výstřední, módu. Pro pány se téměř obligátním módním prvkem staly kromě cylindru i vyboulené industriální brýle, údajně typické pro různé montéry či pro mýtické viktoriánské vzdušné piráty (!). Umírněný a seriozní steampunker však nepodléhá obligátním manýrám a nosí jen takové prvky, které jsou v nějakém kontextu logické a které skutečně k danému obrazu či dojmu “potřebuje”.

Steampunk jako úmyslný anachronismus a temná fantasy v rámci technologie

Steampunk vlastně ani moc nepatří do čisté sci-fi, tedy do žánru, který se opírá o věrohodné vědecké a technologické kulisy a prostředky. Jeho výstavba spíš odpovídá jakémusi speciálnímu druhu fantasy či pohádky, ve které se magie maskuje jakoby technologickými prostředky (atmosféra některých fantasy příběhů od Terryho Pratchetta, Neila Gaimana, Philipa Pullmana apod. je tomu velice podobná). Jde tedy o fantasy “technologického typu”, která používá technologii jako fasádu. Zároveň jde o spojení nějakých dvou či více časových rovin do jednoho celku, takže vzniká určitý anachronismus, kdy v určité době nalézáme rekvizity, které bychom v ní nemohli nalézt, i když se něčemu reálnému z oné doby podobají. Jde tady zároveň (a často i v první řadě) o estetickou rovinu a kvaziretro atmosféru, prostředí příběhu. Anachronismus se umocňuje navíc tehdy, když se steampunkové prvky či anachronismy podobného typu vyskytují v rámci jiné epochy. V předviktoriánské době se odehrávají např. filmový cyklus blockbusterů “Piráti z Karibiku”, kde vidíme spoustu steampunku podobných prvků a také přiběhy Barona Prášila, např. pokud jde o vynikající adaptaci českého režiséra Karla Zemana z r. 1961. Cestu plachetnicí na Měsíc bychom mohli snadno označit za “sailpunk”, kdyby něco takového existovalo. Steampunkový princip ale probublal i do příběhů, které se odehrávají mnohem později, skoro až do r. 1940. Zde sice najdeme už poněkud méně “páry” a více elektřiny, ale řada prvků prostředí se příliš nezměnila. Jako elektropunk si můžeme pracovně označit romány J. M. Trosky, film “Tunel pod Atlantikem” (1935, podle románu Bernharda Kellermanna, kde snad poprvé v historii filmu vidíme videotelefon) nebo film Sky Captain and the World of Tomorrow, které se odehrávají kdesi mezi r. 1920 až 1940. Nebo řadu fantastických příběhů o Nikolovi Teslovi. Nicméně elektropunk není zatím obecně etablovaný pojem (což je škoda), takže i podobná díla jsou řazena ke steampunku či následnickému tzv. dieselpunku.  Koneckonců, věk parních lokomotiv skončil asi až někdy koncem 20. století (u nás parní trakce přestala jezdit na řádných železničních linkách mezi lety 1980 a 1982).

Nutno ještě podotknout, že řada steampunkových děl není příliš optimistických ba se dá zařadit až do (post)apokalyptického žánru. To se pozná např. na faktu, že příslušná technologie je viditelně stará, opotřebovaná, neudržovaná, nefunkční, např. z kovových součástek odpadávají zrezivělé kousky či plátky a všude je vidět šířící se úpadek (filmy jako Město Ember, Dark City, Gilliamův Brazil, The City of Lost Children). Této poloze odpovídají i jakoby dieselpunkové postapo filmy jako Mad max nebo Vodní svět. Ale krajní pesimismus je vidět i v jiném druhu steampunkových filmů, které svojí atmosférou připomínají temnou dobu první světové války (Mutant Chronicles nebo část filmu Sucker Punch, kde hlavní hrdinky po desítkách kosí párou poháněné německé zombie-vojáky.)

Podle Bruce Sterlinga je temnota a pochmurnost mnoha současných steampunkových děl dána i tím, že nyní možná prožíváme vrchol technické civilizace a další cesta už povede třeba jen zpět. Naše technologie a demokracie možná pomalu umírá a čím dál víc se ocitáme v pozici okrádaných loutek v rukou archaických imperiálních mogulů jako z 19. století, kteří z nás dělají náměsíčné mechanické zombie. Steampunk se nám možná někdy snaží tuto nastupující realitu a pravdu zjevit.

Dieselpunk jsme už zmínili, kromě zmíněných filmů by pro něj byla přirozenou epochou a prostředím druhá světová válka a zejména technologie nacistického Německa, která byla na naftě a benzínu velmi závislá. Další logickou estetickou epochou je cosi jako atompunk nebo rocketpunk – estetika, těžící z nadšení jadernou energií, kybernetikou a kosmickými lety zejména v 50. letech. Sem patří jednoznačně např. Babulova trilogie Oceánem světelných roků nebo Lemovi Astronauti. Steampunku podobná anachronistická filosofie vlastně leží i v základech prostředí sci-fi opusů jako jsou např. Duna, John Carter na Marsu, Star Wars a Doctor Who (konzole Doctorovy časoprostorové lodě zvané TARDIS obsahuje v některých verzích např. starobylý psací stroj a jiné “vintage” prvky). Také geografické fantazie Edgara Rice Burroughse a A. C. Doyle-a s cestami do nitra Země či do extrémně exotických končin jsou svoji atmosférou steampunku velmi blízké.

Předchůdci, zakladatelé a milníky steampunku

Nikoho asi zvlášť nepřekvapí, že kořeny steampunku lze najít v dobové sci-fi literatuře v 19. století a ve fantastických technologických projekcích do tehdejší budoucnosti. Zárodečné stopy najdeme už u Brama Stokera, Mary Shelleyové (biologický experiment prof. Frankensteina), E. A. Poe a E. T. A. Hoffmanna (loutky poháněné hodinovým strojkem). V Evropě to byly zejména romány Julese Vernea (např. Zemí šelem (1880, La Maison à vapeur), s obrovským kráčejícím strojem ve tvaru parního slona, který táhne pojízdné domy), v USA tzv. edizonády, zábavné technologické fantasmagorie, vycházející v brakových edicích, často namíchané s westernovým žánrem a s postavami šílených vynálezců. První edizonádou byl patrně opus Edward S. Ellise ze srpna 1868, který pojednával o šíleném trpasličím vynálezci, který sestrojil parního mechanického muže, který byl schopen bojovat proti indiánům (podobná trpasličí postava, zběsilý, zrůdný a geniální dr. Loveless, se vyskytuje i v TV seriálu The Wild Wild West z poloviny 60. let, který je považován za zásadní mistrovské dílo moderního proto-steampunku.). Tyto edizonády s parním robotem byly kolem r. 2000 “zremakeovány” v mystifikační webové a comicsové sérii BoilerPlate. Do éry původního steampunku lze počítat i romány H. G. Wellse, André Laurieho nebo rané scifi Jeana de la Hire-a, v nichž se např. objevuje vůbec první kyborg v historii scifi (Nyctalope), který navíc cestuje vesmírem a bojuje o planetu Mars. Téma mechanických aj. umělých protéz se vůbec ve steampunku objevuje pravidelně. Do podobného žánru patří ovšem i fantastické filmy Georgese Meliése a první němá zpracování Verneovek. Také román Marka Twaina “Yankee na dvoře krále Artuše”, kde je inženýrsko-magický anachronismus zajištěn cestováním v čase. Rovněž Langův film Metropolis. Významným duchem viktoriánské technické fantastiky byl Albert Robida (1848 -1926), skvělý francouzský ilustrátor, který se koncem 19. století snažil kresbami zachytit budoucí technologický pokrok, který tehdy očekávali ve století dvacátém.

Možná je to poněkud nečekané, ale ve steampunku máme i velmi důstojnou českou filmovou tradici. Stačí si připomenout některé staré filmy režisérů Karla Zemana (Vynález zkázy, Baron Prášil, Ukradená vzducholoď, Na kometě) nebo Oldřicha Lipského (Adéla ještě nevečeřela, Tajemný hrad v Karpatech), kteří originálně zpracovali zejména některá verneovská “viktoriánská” témata. Etalonem proto-steampunku je, jak bylo řečeno, americký seriál The Wild Wild West z let 1965–1969. Je to poněkud zvláštní žánrový mix, pro americkou scénu znamenající analogii toho, co znamenal pro Británii seriál The Avengers z téže doby. Zatímco Avengers byl mixem špionážní, krimi a sci-fi tématiky, okořeněný komickými prvky, “Velice divoký západ” byl zvláštním mixem špionáže, steampunkové sci-fi, westernu, komedie a magického realismu. Hlavními hrdiny zde byli dva speciální agenti prezidenta Granta, kteří brázdili pustiny amerického Západu ve svém vlastním parním vlaku. Jeden byl klasickým pistolníkem a druhý výrobcem gadgetů, které dvojici zpravidla dostaly z těch nejhorších pastí, které jim připravili šílení vynálezci a separatističtí magoři nebo diktátorští zloduši, snažící se rozbít USA na kousky. Začátkem 70. let se dostal tento seriál i k nám, ve formě francouzské comicové verze Les Mystères de l’Ouest, která vycházela v časopise Pif. Obsahovala mj. zajímavé scény s robotickými pistolníky. Obecně vzato tento seriál zapadal do širšího žánru, zvaného The Weird West, jehož posledním výrazným počinem je film Cowboys & Aliens (2011).

Kmotry moderního steampunku jsou Ronald W. Clark s viktoriánským opusem  Queen Victoria’s Bomb (1967) a Michael Moorcock s trilogií A Nomad of the Time Streams (1971-1981), ve kterém šlo hlavně o bitvy mezi flotilami vzducholodí, na pozadí složité politické a vojenské zápletky.  V roce 1987 spisovatel K.W. Jeter vymyslel termín  “Steampunk”, aby žánrově popsal hlavně svůj román Infernal Devices a předchozí práci  Morlock Night.  Jeter společně s několika dalšími , jako byli např. Tim Powers (Brány Anubisovy) a James Blaylock (Homunculus, Stroj Lorda Kelvina), nastartoval steampunkové literární hnutí.

Hlavní proud steampunkové vlny ale odstartovali až kyberpunkeři Bruce Sterling a William Gibson, když spolu napsali román The Difference Engine (1990). Jeho děj se odehrává v alternativní realitě v r. 1855, poté, když Charles Babbage úspěšně postavil mechanický počítač a věk informatiky  tak začal současně s průmyslovou revolucí. V příběhu se vyskytují současně Lord Byron a vzducholodě. USA se rozpadají na jednotlivé státy a Britské impérium, posilněné pomocí informační technologie, prosperuje a utlačuje pracující třídy. Mezi průkopníky steampunku v oblasti animované tvorby patří Japonci Hayao Miyazaki s díly Laputa: Castle in the Sky (1986) a Howl’s Moving Castle (2004) a Katsuhiro Otomo s anime Steamboy. Návratem ke kořenům je britský TV seriál z r. 2000, který pomocí metod postmoderního steampunku “opravuje” některé původní verneovské motivy – The Secret Adventures of Jules Verne. A do jisté míry i comics-sampler Alana Moora a Kevina O´Neilla , vyrobený z viktoriánských postav a hrdinů, “The League of Extraordinary Gentlemen”.

Steampunk jako vizuální styl, móda a design

Steampunkový vizuální styl, estetika a móda vycházejí v zásadě z dobových, často sépiové zabarvených, fotografií a z černobílých filmů z 2. poloviny 19. století a začátku 20. století. Kdo chce ve zkratce nahlédnout, jak asi většina steampunkových kostýmů vypadá a jaký je vlastně steampunkový vizuální mainstream, může se podívat např. na klipy kapely Abney Park na Youtube. Dvě nejčastější barvy jsou hnědá (pravá poctivá kůže), temnější žlutá (mosaz či zlato), dalším odstínem jsou černá (litina, uhlí) a často se vyskytuje i červená (motivy z kabaretů a vykřičených domů) a kovově oranžová (vyleštěná měď). Nicméně zakázaná není žádná barva. Atmosféra nejvíce odpovídá viktoriánské, dickensovské Anglii a habsburskému Rakousko-Uhersku. Nicméně kdo by od steampunkové módy očekával přesné repliky historických kostýmů, byl by mimo. V zásadě jde o eklektický a manýristický styl, kde dominují (pseudo)industriální prvky, přímo zakomponované do designu a připevněné přímo ke kostýmům. Takže správný steampunkový kostým obsahuje i ozubená kolečka, mosazné pláty, jejich motivy nebo alespoň industriální a fantasmagorické prvky ve formě bižutérie a doplňků (popř. mechanických protéz) – vzducholodě, lokomotivy, mořské nestvůry, chobotnice…. Nejméně polovina steampunkových kostýmů obsahuje vypouklé brýle vzdušných pirátů, většinou vytažené na čelo. Dámy působí jako dobrodružky, mají kožené korzety a krátké, nařasené burleskní sukně s honzíkem. Části kostýmu mohou přitom použít i jako zbraň na likvidaci padouchů. Pánové mívají cylindry, buřinky nebo tropické helmy, kapesní hodinky, fraky, oleštěné kožené doplňky, mosazné rozkládací dalekohledy, měďené rytiny, okované zbraně (např. mosazné či litinové paprskomety), šněrovací kožené boty, kordy, cvikry, monokly.

Ohledně strojů steampunkery ohromuje samozřejmě skrytá síla páry, kouř z komínů, hučení transmisí, čím jsou stroje a stavby megalomanštější a podivnější, tím lépe (viz např. obrovský kráčející mechanický parní pavouk v remaku příběhu The Wild Wild West (1999). Dá se říci, že steampunkový styl dostaneme tak, že vezmeme za základ něco prokazatelně historického a přidáme k tomu něco, vlastně cokoliv, podle svého feelingu.

SEZNAM STEAMPUNKOVÝCH A STEAMPUNKEM OVLIVNĚNÝCH FILMŬ (NEÚPLNÝ)

 

“1886”

‘1884’ Terry Gilliam presents ‘1884 Yesterdays Future’…

1902

A Trip to the Moon

1904

The Impossible Voyage

1912

Conquest of the Pole

1916

1925

20,000 Leagues Under the Sea

The Lost World (film)

1927

Metropolis (1927 film)

1933

The Invisible Man (film)

1951

The African Queen (film)

1954

20,000 Leagues Under the Sea (1954 film)

1956

Around the World in 80 Days (1956 film)

1958

The Fabulous World of Jules Verne (Vynález zkázy)

From the Earth to the Moon (film)

1959

Journey to the Center of the Earth (1959 film)

1960

The Time Machine (1960 film)

1961

Master of the World (film)

Mysterious Island (1961 film)

1962

Five Weeks in a Balloon (film)

1964

First Men in the Moon (film)

Mary Poppins

Zulu

1965

The Great Race

Those Magnificent Men in Their Flying Machines

War-Gods of the Deep

1967

Doctor Dolittle

Jules Verne’s Rocket to the Moon

Ukradená vzducholod (The stolen Airship)

1968

Chitty Chitty Bang Bang

The Yellow Submarine

1969

Captain Nemo and the Underwater City

The Assassination Bureau

1970

The Private Life of Sherlock Holmes

1971

The Abominable Dr. Phibes

Willy Wonka & the Chocolate Factory

Zeppelin (film)

1974

Young Frankenstein

1975

The Hindenberg

1979

The First Great Train Robbery

Time After Time (film)

1980

The Fiendish Plot of Dr. Fu Manchu

1981

Delicatessen

1984

The Adventures of Buckaroo Banzai Across the 8th Dimension

1985

The Adventures of Mark Twain

Brazil

Return to Oz

Young Sherlock Holmes

1986

Biggles: Adventures in Time

Kin-dza-dza!

Labyrinth

1988

The Adventures of Baron Von Munchausen

Young Einstein

1989

Little Nemo: Adventures in Slumberland

1990

Back to the Future Part III

Edward Scissorhands

1991

The Rocketeer

1993

Cronos

1995

The City of Lost Children

1996

Mary Reilly (film)

1997

MouseHunt

1998

Black Cat, White Cat

Dark City

Six-String Samurai

1999

Sleepy Hollow

Wild Wild West (film)

2000

Princes et princesses

2001

The American Astronaut

Atlantis: The Lost Empire (film)

Brotherhood of the Wolf

From Hell (film)

The Mummy Returns

Vidocq

2002

The Time Machine (2002 film)

Treasure Planet

2003

Atlantis: Milo’s Return

The League of Extraordinary Gentlemen (film)

2004

Around the World in 80 Days (2004 film)

Casshern (film)

Hellboy (film)

Lemony Snicket’s A Series of Unfortunate Events (film)

Sky Captain and the World of Tomorrow

Van Helsing (film)

2005

The Brothers Grimm

MirrorMask

The Mysterious Geographic Explorations of Jasper Morello

Mysterious Island (2005 film)

2006

The Fall

The Illusionist

The Prestige (film)

2007

The Golden Compass (film)

Perfect Creature

Stardust (film)

Sweeney Todd: The Demon Barber of Fleet Street

2008

City of Ember (film)

Hellboy II: The Golden Army

Igor

Professor Dantes and the Severin Conundrum

2009

9

Coraline (film)

Franklyn

The Imaginarium of Doctor Parnassus

Mutant Chronicles (film)

Prometheus Triumphant: A Fugue in the Key of Flesh

Sherlock Holmes (2009 film)

2010

The Anachronism

Ahnectha

Heartless: The Story of the Tin Man

Jonah Hex

2011

Sucker Punch

Steampunk a podobné směry v hudbě

Minimálně 15 let už existuje i steampunková hudba. Vzhledem k nedostatku průkazných stop před vynálezem Edisonova fonografu zde ale nelze čerpat z bezprostředního zvuku a hudby většiny viktoriánské doby, snad s výjimkou jejího konce. Steampunkové kapely proto čerpají hudebně spíše z relativně novějších dob a žánrů, jako je např. ragtime, kuplety nebo swing. Na tento základ ovšem roubují dnešní rockové, industriální a elektronické prvky. Velká část z nich vystupuje v kanonických steampunkových kostýmech a snaží se reflektovat (nadčasové) souvislosti mezi dnešní a viktoriánskou dobou. Někdy má člověk při sledování jejich klipů či představení dojem jakéhosi kabaretu, imaginária či dokonce panoptika. Nejznamější a asi nejreprezentativnější kapelou pro tuto oblast je patrně Abney Park. To je první kapela, na kterou většina potenciálních fanoušků steampunkové hudby narazí. Dělají v podstatě romantickou a melodickou hudbu s trochu tvrdšími rockovými prvky a s příměsmi etna, swingu a industriálu. Pokud se zrovna neoddávají extatickým plochám, kde dominují exotické bubínky a housle, tak znějí trochu jako Originální Pražský Synkopický Orchestr, zkřížený s Rammsteinem. Jejich typickým hitem je např. Airship Pirate, ale opěvují i mechanické panenky (image panenek z porcelánu v jakémsi stylizovaném prádelku je vlastní i některým zpěvačkám – zde ostatně existuje přímá spojitost s gotickými lolitkami a kybergotickou módou). Abney Park má vlastní příběhový svět, kapela vydala audioknihu a pravidla jejich vlastní RPG hru Airship Pirates .
Dalšími zaznamenáníhodnými kapelami (avšak vesměs mainstreamovému publiku neznámými) jsou např. Professor Elemental, Vernian Process, Rasputina, The Clockwork Cabaret, The Clockwork Dolls, The Clockwork Quartet, Unextraordinary Gentlemen, The Men That Will Not Be Blamed For Nothing etc. Kabaretní dekadencí podobného typu se vyznačují dále alternativní zpěvačky Emilie Autumn (její image docela dost odpovídá atmosféře filmu Sucker Punch) a Amanda Palmer z Dresden Dolls.  V poslední době si steampunkovou image osvojila manýristickým způsobem mnohem slavnější kapela Panic! At The Disco. A jelikož téma vlastně už prosáklo do mainstreamu, tak můžeme steampunkovou image najít dnes prakticky všude. Trochu stranou leží styl kapely Doctor Steel, která je počítána spíš už do dieselpunku (s duchem doby z let cca 1920-1950), a který obsahuje prvky industriálního popu, hip hopu a swingu. Samotná postavička Dr. Steela s armádou robotů, s jejíž pomocí chce dotyčný šílený vědec a diktátor ovládnout svět, vypadá trochu jako směšný Dr. QQ z comicsu ze starých čísel Ohníčku.

Dieselpunk neznamená jen nacisty na steroidech a naftové motory

Stejně jako steampunk vznikl propojením viktoriánské atmosféry s dnešní postmoderní chaotickou obálkou, dieselpunk vznikl propojením estetiky z let 1920-50 s touže dnešní významovou houštinou. Dotyčnou estetikou jsou zejména jazz z odpovídající doby, vůně benzínu, aerodynamické tvary aut a letadel, styl art deco, titánská architektura a černobílý filmový expresionismus / film noir. Pojem vznikl v r. 2001 (autorem je herní návrhář Lewis Pollak, který chtěl nějak charakterizovat svoji RPG hru Children of the Sun. Významnou složkou stylu jsou i svébytné úsporné a dynamicko-elegantní dobové plakáty. Mezi dieselpunkové látky patří např. romány a filmy, popisující alternativní budoucnost vítězného či nepokořeného nacistického Německa (Muž z vysokého zámku, Fatherland, nejnověji finský film Iron Sky o nacistech, vracejících se z měsíce). Poměrně bohatá je dieselpunková filmová scéna. Sem patří např. filmy jako Langův Metropolis (o něj se přetahují jak fanoušci steampunku, tak dieselpunku), Things To Come podle H. G. Wellse, Sky Captain and the World of Tomorrow, Dark City, Rocketeer, série filmů o Indiana Jonesovi, Sin City, Eraserhead, Brazil, Inglourious Basterds, Daybreakers, část filmu Sucker Punch a Captain America (USA 2011). Prekyberpunkový neonoirový flm Blade Runner je někdy stylem počítán do dieselpunku, stejně jako série o Batmanovi, Spidermanovi a Supermanovi (jejich atmosféra odpovídá předválečným USA). K dieselpunku je někdy počítán i spinoff poslední verze seriálu Battlestar Galactica – Caprica. Na poli českého comicsu v této oblasti nelze přehlédnout comics Mortena a Jana Jiříčka – Mars 44.

Proč není atompunk dosud příliš v módě

Podobnou úlohu se vztahem k létům 1945-1965 zaujímá atompunk, s důrazem na rozvoj jaderné energie , kybernetiky, raketové techniky a kosmických letů. Nicméně tato doba není doposud od dnešní reality dostatečně oddělena, takže zde chybí zřetelný a uzavřený retro moment. Mnohé tehdejší sny jsou doposud i sny dnešními. Jádrem atompunku je vlastně hardcore technologická sci-fi. Více o atompunku se dozvíte v příštím čísle magazínu Živel, který vyjde zhruba v červnu 2013 ve vybraných knihkupectvích :-) (www.zivel.cz)

Autor: Pavel Vachtl

WWW:

http://steampunk-log.blogspot.com/  Nebe plné vzducholodí, dobře informovaná česká stránka
http://brassgoggles.co.uk/blog/  (Blog steampunkového designu)
http://steampunk.wikia.com/wiki/Steampunk_Wiki (Wikipedie pro steampunk)
http://www.gdfalksen.com/ (přední SP výtvarník)
http://www.steampunktribune.com/ (Steampunkové aktuality)
http://www.trik.cz/2010/steampunk/index.htm (česká steampunk party – fotky)
http://dieselpunksencyclopedia.wordpress.com (Dieselpunks encyclopedia)
http://www.dieselpunks.org (Dieselpunks)

Plnou parou vzad (anály steampunku, původně vydáno v časopise Živel, www.zivel.cz), 2012

Použité obrázky:

Make to Steampunk © 2009 ilker Yüksel
Steampunk © Vladimir Petkovic 2013
Steampunk family ©2012 Benjamin Von Wong

Napsat komentář