Čeští steampunkoví autoři: Barbora Lyčková

Bára Lyčková (Balú) je velkou popularizátorkou steampunku v českém prostředí, na kterou jste možná narazili v souvislosti se steampunkovým blogem Nebe plné vzducholodí.

Ten vznikl v roce 2010 jako dílo dvou steampunkových nadšenců. Dnes už ho vede sice jen Balú, ale přesto je to jedna z nejvýznamnějších českých žánrových stránek. Se steampunkem se setkala přibližně před sedmi lety, ale pořádně se s ním seznámila až o rok později, kdy žila ve skotském Glasgow. Koneckonců, když uvrhnete náruživého čtenáře fantastiky mezi viktoriánské stavby a přidáte trochu mlhy a hodně deště, nic jiného, než nadšení pro steampunk z toho ani vzejít nemůže. Dnes se věnuje převážně překladům cizojazyčné literatury, uveďme například titul Děti víl od Stefana Bachmanna.

Zajímavostí je, že se autorka striktně nedrží klasifikací. To, co steampunk je či není vnímá velice otevřeně Z jejího pohledu vychází zcela jednoznačně z literatury, ale už dávno se na ni neomezuje. Naopak na sebe může vzít celou škálu rozličných podob a každý ho může vnímat jinak. Na úvahu o tom, jak tento subžánr chápe se můžete detailně podívat na http://www.steampunkblog.cz/p/paropunk.html. K definicím Bára došla po několika letech hlubokého zájmu o toto téma.

 253128_10151163730010822_1507368153_n 15733496 945272_470177559740308_1859654015_n

Balú je jedním z mála českých autorů, jimž se podařilo proniknout do zahraničí. Ačkoli se její povídky a články objevily i v poměrně známých žánrových médiích, u nás je stále téměř neznámá. Přestože se sama za steampunkového spisovatele nepovažuje, určitě by v naší sérii článků neměla chybět. Sama o tom říká:

„Pravda, nějaká povídka by se sem tam našla a většinu z nich jsem i někde udala, ale postupem času jsem dospěla k tomu, že mnohem víc než vytváření dalšího literárního žánrového materiálu mi dělá radost probírat se tím, co vytvořili jiní. Taková steampunková publicistika, chcete-li.“

Většinu jejich článků, ať už recenzí, reportáží nebo více či méně specifických úvah o žánru naleznete na jejím steampunkovém blogu a Steamzinu. Její výtvory se však objevují také v dvouměsíčníku Drakkar, popřípadě na webu SteamPunk Magazine.

561552_10151163717850822_915370771_n13596438263925_424299624295078_1691489060_n

 

Její vůbec první steampunková povídka, The Jealous Man, vyšla ve fantasy sbírce Legends of the Lost. Následovala A Tale of Steel and Sand ve druhém díle steampunkové antologie Penny Dread Tales, vzápětí A Demonstration of Loyalty ve sbírce Clockwork Orchard: Rivets & Rain.

Všechny práce publikovala pod anglickým pseudonymem Dorothy Reede. V českých krajích autorce vyšla povídka, Příběh pražského Kerbera, která se objevila v Kočasu 2012. Příběh se blíží spíše městské fantasy s jedním velkým kovovým, hořícím a štěkajícím steampunkovým prvkem.

Na závěr si dáme pár otázek:

Která steampunková kniha (i zahraniční) Tě zaujala?

Už nějaký ten pátek se nacházím ve fázi, kdy mě cokoli „tradičně“ steampunkového většinou nijak nepřekvapí a z příběhu jsem po dočtení vždy trochu rozpačitá (jsou ale i světlé výjimky – například Podivná záležitost se Skákajícím Jackem Marka Hoddera, kterou čtu právě teď, má snad všechno, co už by člověk skoro nazval „steampunkovým klišé“ – anglický lord-vyšetřovatel, Londýn zahalený jedovatou mlhou, všemožné parní vymoženosti – a stejně se od něj nemůžu odtrhnout). Snažím se tedy soustředit raději na knihy a povídky zabývajícími se okrajovějšími oblastmi steampunku – příběhy, které se odehrávají v neobvyklém prostředí, které mísí steampunk s jinými žánry, nebo které jsou psány neobvyklým stylem. Do tohoto vymezení spadá například Ragtime: Nanebevstoupení T. Foxe Dunhama, povídka, kterou (v mém překladu) naleznete v Drakkaru, nebo třináctisetstránkový epos Thomase Pynchona Against the Day, jehož alternativním devatenáctým stoletím se proplétá jedna jediná steampunková linka.

Když ale odhlédnu od tohoto stavu mysli, mezi steampunkové knihy, ke kterým se pokaždé ráda vrátím patří – skousnete-li literaturu pro mládež – Smrtelné stroje Phillipa Reevea nebo – pokud jste si ke knihám pro tuto věkovou kategorii cestu nenašli – mnohokrát oslavovaná Mašina zázraků Bruce Sterlinga a Williama Gibsona.

img_318337_orig 66822_624821450868898_24160035_n 15656_827462440600212_2114655578398131564_n

 

Samozřejmě určitě zavítejte na autorův spisovatelský profil: Nebe plné vzducholodí.

Text: Petra Slováková ve spolupráci s Barborou Lyčkovou

Korektury a editace textu: Tomáš Dostál

Použité fotografie: Tajný archív autorky:

Jaroslav Houdek

Patrik Cvak

Steamzine.cz

Grestem

Josef Zajíček

Napsat komentář