Fantasy potřetí: A o čem to bude?

Fantasy potřetí: A o čem to bude?

Do třetice se v našem seriálu alespoň zběžně podíváme na to, co asi každého čtenáře literárního díla zajímá, a totiž na děj. Ve Fantasy, kde se zdá, že nic není jasné a že vše je tak jako rozmazané někam do neurčita, tak i v tomto žánru můžeme vystopovat několik linií dějových archetypů.

Děj – kostra příběhu. Podle mnoha průzkumů a studií týkajících se literární vědy je to po stylu vyprávění hned druhá nejdůležitější věc na literárním díle, alespoň pro běžného čtenáře. A ve fantasy platí snad více než kde jinde, že vše musí být v dokonalé harmonii, jako skvělý salát. Protože, co si budeme nalhávat, zrovna fantasy žánr trpí tím, že vše podstatné už bylo vymyšleno, a tak tedy ani z pohledu děje nemáme moc příležitostí se seznámit se skutečně originálním příběhem tak často.

Zejména autorům se to nemusí líbit, můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Zkrátka a dobře, fantasy je příběhové klišé. Až už se odehrává v lese plném elfů, či na bitevním poli hrdinů bijců, či v království temnoty s hrdinou majícím zemi dle proroctví vymanit z temné moci, vše už tady bylo a vše tady ještě mnohokráte bude. A aby byla hrůza tohoto poznání ještě trochu opepřena, jsou exotičtí autoři, kteří se pokoušejí klasické fantasy mody prohnat trávicím traktem moderního pojetí a výsledkem je… no zkrátka to, co obvykle jest výsledkem trávicího traktu. Odstrašujícím příkladem jsou pak elfové jezdící na létajících motorkách a najímající si elektronickým bankovnictvím válečné skřety a trpaslíky na to, aby unesli princeznu bydlící ve věži motorizovaného zámku.

Abychom byli sami k sobě zcela upřímní, na tomto místě se zastavíme, nebo spíš pozastavíme a řekneme si rovnou, že psát fantasy je daleko snazší než psát sci-fi příběhy. Jednak je z čeho čerpat a jednak fantasy je neustálé opisování již mnohokrát opsaného. Proto řada začínajících autorů začíná právě fantasy příběhy, neboť je jednodušší je vymýšlet a je jednodušší udržet jejich linii. Tím nechci autory fantasy jakkoliv dehonestovat, ostatně i dnes známý chirurg jistě hned první den na škole neoperoval mozek (alespoň doufám), nicméně fantasy je z tohoto důvodu naprosto ideální startovní čárou pro psavce chtivé prorazit. A budiž jim to přáno. Ostatně, žádný učený z nebe nespadl a i dnes v jiných žánrech slavní autoři začínali na poněkud kýčovitém fantasy.

Ale teď k oněm dějům. Pokud si rozeberete fantasy příběhy, které znáte, zjistíte jejich nápadnou podobnost. Nakonec bádáním přijdete na to, že až na výjimky lze každý fantasy příběh zaškatulkovat do některého z následujících dějových typů.

Dějová linie “hrdina”

Hrdina typu Conan (ale dá se vztáhnout i na jiné druhy klasických hrdinů) má nějakou schopnost (je silný, má telepatické schopnosti, je nesmrtelný) a vždy alespoň jednou v díle je jeho schopnost ohrožena, nebo něco takového. Hrdina si obvykle najde svoje souputníky a s partou přátel se vždy vydává na původně nesmyslnou a sebevražednou, později však vskutku hrdinskou misi, pokud možno tou nejsložitější cestou s plnou hrstí nástrah a nepřátel.

Dějová linie “síla”

Toto je trochu složitější definice děje. Obecně lze říci, že se jedná o příběh, kterému vládne nějaká síla. Touto silou může být bůh/bohové (hrají si s hrdiny příběhu), nebo třeba nějaká síla jako taková (síla chce něčeho dosáhnout a využívá k tomu hrdiny). Většinou lze u takovéhoto děje odhadnout poměrně brzy to, o co dané síle jde a půjde a jde spíše o zachování překvapení zvratem, kdy se samozřejmě dané síle staví různé věci (nebo i jiné síly) do cesty.

Dějová linie “proroctví”

Ačkoliv by se mohlo zdát, že se jedná o předchozí příklad, není to mnohdy (ba dokonce většinou) pravda. V takovémto příběhu je dáno určité proroctví, které posouvá hrdiny (mnohdy do jisté míry nevědomky, nebo dokonce proti jejich původní vůli) určitým směrem v příběhu. Často je v příběhu obsažen prvek, kdy hrdinové nechtějí proroctví poslechnout, ovšem vždy se ukáže, že děj se uskuteční dle původního proroctví, i když to samozřejmě nikdy není jednoduché.

… a příště se podíváme na moderní pojetí fantasy, čímž tuto minisérii zakončíme. :)

Napsat komentář