Viktoriánsko steampunkový čaj o páté: retrofuturistické setkání v industriálním pásmu

10933891_10204977925866324_3161875117518230838_n

Sobota pětadvacátého dubna léta Páně 2015 byla určena jako den, kdy se bude konat první setkání, inspirované jedním z nejtradičnějších rituálů anglické kultury. Ale o samotný zvyk britského pití čaje zase tolik nešlo. Spíš o poučení se, pobavení a setkání se se starými, i novými přáteli.

Genius loci industriálního pásma mezi Strašnicemi a Hostivaří, posetého nízkými areály snad kdysi zasvěcenými drobné manufakturní výrobě, funguje i v době, kdy je nedaleko elektrická dráha a konečná stanice zelené trasy pražského metra. Klub Kotelna, ležící pár set metrů od Depa Hostivař byl pro sobotní večer jakýmsi portálem do minulosti, vstupní branou, kde se alespoň na několik hodin mohli unavení Češi a Češky změnit v (nejen) viktoriánské dámy a gentlemany, popít čaj s mlékem, ochutnat tradiční okurkový sendvič a poklábosit o tom, co je nového. Nebyly však k vidění jen krásné šaty viktoriánských dam a vysoké cylindry jejich pánských doprovodů – dresscode byl ten večer příjemně dobově rozmáchlý, a tak se daly potkat kostýmy nejen z konce devatenáctého století, ale i mladých let století dvacátého. Navíc kdo chtěl, mohl se přihlásit do kostýmové soutěže. Občerstvení celý večer obstarávala příjemná obsluha a krom alka i nealka byly k dispozici i tradiční anglické pokrmy – fish and chips, masový koláč, záviny a sendviče. Kdo měl chuť utrácet, mohl v zázemí utratit slušnou sumičku za krásné šperky a jiné doplňky. Naskytla se i možnost líčení a česání za symbolické ceny.

Photographer: Karel Stanislav Labuť Make-up & hair: Jitka Zajptová Model: Margueritte Weinlich Experimentální FotoAteliér Image-club, image-club.cz
Photographer: Karel Stanislav Labuť
Make-up & hair: Jitka Zajptová
Model: Margueritte Weinlich
Experimentální FotoAteliér Image-club, image-club.cz

První přednáškou večera bylo povídání Clarissy Dallowayové o historii a pravidlech pití čaje. Musím říct, že mne velice překvapilo, že prostá konzumace horkého, až vlažného nápoje (přidáte-li si mléko) z porcelánového šálku je tak vysoce strategickou a velice přísnými konvencemi opentlenou záležitostí. Bohužel v přednáškovém sále byl omezený počet míst k sezení, takže hodně hostů poslouchalo nejen tuto, ale i ostatní přenášky na stojáka, což určitě nemuselo být pro některé dámy s vysokými podpatky moc příjemné.

raw_IMG_3169

Následovalo techničtější téma ohledně vzducholodí, kterého se ujal pan Petr Tomek a poutavým, lehkým humorem protkaným vyprávěním radil případným autorům steampunkových povídek či románů, jak správně nejen vzducholoď dostat do vzduchu, ale jak s ní i případně zabloudit a samozřejmě ji i efektivně, ale logicky zničit.

raw_DSC_2789

Po přestávce, vyplněné konverzací na baru a ukojením hladových žaludků bylo zahájeno krátké, ale vtipné a příjemně lechtivé přestavení o třech postavách Čaj o páté: Budoárové nesváry, pojednávající o poněkud neukojené viktoriánské dámě (Clarissa Dallowayová), jejím milujícím manželovi (Diuk) a lehce kleptomanské, nicméně těžce naivní služtičce (Margueritte Weinlichová). Nervozita herců nebyla téměř patrná, role jim byly evidentně psány přímo „na tělo“ a jediné, co v tu dobu zrazovalo, byla technika v podobě velmi náladových mikrofonů.

raw_DSC_2949

Přednáška Petry Slovákové o stavu steampunkové literatury v našich luzích a hájích pochopitelně zmiňovala jak překladovou, tak ryze tuzemskou produkci. I když prvně zmíněná logicky zatím vítězí, druhá se pomalu, ale snad jistě vyhrabává z pozice pro vydavatele podivného manýrismu do subžánru atraktivního i pro tuzemské autory, což je pozitivní stav, jen ho my, spisovatelé, musíme ještě kvalitní tvorbou hnát dál a výš.

raw_DSC_3000

Následovalo povídání o viktoriánské erotice a sexualitě, kterou jsem, přiznám se, zmeškala na úkor přátelského pokecu dole v baru. Přeci jen jsem se nakonec nahoru šla podívat, abych stihla zachytit přísná pravidla viktoriánské gynekologické prohlídky, poslechla si něco o kapavce a syfilis… a zase šla dolů. Nebylo to tím, že by byla přednáška nezajímavá, jen mne trochu znepokojily velmi názorné fotografie průvodních jevů těchto nepříjemných nemocí. Pochválena budiž moderní medicína!

raw_IMG_3132

Během večera jsem se dole na baru příjemně zapletla do konverzace s gentlemanem v bílých rukavičkách a jeho celkem slušně náladovým automatonem, přičemž jsem hlavně robota vyzpovídala ohledně tvorby jeho sice prý nehotového, ale i tak úchvatného převleku. Mladík v tomto kostýmu nakonec po zásluze zvítězil i ve vyhlášené soutěži.

raw_DSC_2851

Jelikož přednáška Martiny Bellovičové nakonec nebyla, program se o kousek zdrcnul a po vyhlášení výsledků kostýmové soutěže nastoupila ohebná růžovlasá Galeb, která ze sebe svým hypnotickým tancem v průhledném přiléhavém kostýmu posetém flitry udělala na několik minut středobod salonního vesmíru.

Posledním přednáškovým bodem byla prezentace prvního steampunkového románu Petry Slovákové Démon z East Endu. Oba trailery z produkce studia Dark Vision jsem sice viděla doma na počítači, ale na plátně teprve dosáhly zasloužené velkoleposti. Mezi prvním a druhým Petra spolu s Tomášem Dostálem stručně přiblížili děj knihy, aniž by hrubě spoilerovali a došlo i na otázky z publika.

Pak se dostala ke slovu… nebo spíš ke stolu DJ Zlyhad a pustila nám říznou steampunkovou hudbu, která nakonec rozhýbala i takového notorického lenochoda, jakým jsem já. Bohužel idiocie pražských dopravních podniků ohledně návaznosti nočních spojů vyhnala spoustu účastníků do předpůlnoční Prahy, a tak nás tam nakonec zůstala jenom hrstička. Řidiči cucali limonádu, aby pak své zmožené souputníky případně odtransportovali domů. Této úlohy jsem se zhostila i já a tak ještě po opuštění klubu někdy ke druhé hodině ranní následovala cesta mechanickým kočárem skrz vylidněnou Prahu.

raw_DSC_2798

Pořadatelům z e-zinu Steamzine nezbývá než vyslovit obrovský dík, vyseknout obrovskou poklonu a doufat, že další podobná akce bude třeba na podzim, případně ve stejnou dobu příští rok. Bylo to poučné, příjemné, zábavné a chci toho víc!

 

Autorkou článku je Vendula Brunhoferová

 

Za poskytnuté fotografie děkujeme Tomáši Mičákovi

Autorem první fotografie je Karel Stanislav Labuť

Napsat komentář