CESTA KOLEM SVĚTA ZA 80 DNÍ
2004
USA, Velká Británie, Německo, Irsko
Steampetka
7.2.2024
Jedno z mnoha zpracování stejnojmenné knihy Julese Verna z roku 1873. Tentokrát se film knihou spíše jen inspiruje a ponechává pouze hlavní myšlenku, tedy sázku o cestu kolem světa za určený čas. Děj filmu je uzpůsoben tomu, že jednu z hlavních postav hraje Jackie Chan, a nechybí tedy ani scény s jeho bojovým uměním.
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Around the World in 80 Days
REŽIE: Frank Coraci
HERCI: Jackie Chan (Passepartout), Steve Coogan (Phileas Fogg), Cécile de France (Monique La Roche)
OBSAH:
Výstředního londýnského vynálezce Philease Fogga považuje jeho okolí za outsidera. Lau Xing (Passepartout) se poté, co z Bank of England uloupí nefritového Buddhu a utíká před policií, stane Foggovým komorníkem. V Královské akademii věd je Fogg uražen baronem Kelvinem a sází se, že projede celý svět za 80 dní. Sázku tak trochu vyprovokuje Passepartout, protože musí uniknout čínským válečníkům, kteří nefritového Buddhu chtějí získat.
V Paříži se k mužům připojí studentka malby Monique La Roche. Nechybí zde ani protivník, který se jim snaží cestu zmařit. Ale ani Passepartout nepomáhá Foggovi vyhrát sázku. Cestu zdrží tím, že skupinu zavede do své rodné vesnice, kam vrací nefritového Buddhu.
Trojice cestuje světem všemi možnými dopravními prostředky a ke Královské akademii se dostane těsně poté, kdy hodiny odbíjejí poledne a sázka končí.
KDE VE FILMU NAJDEME STEAMPUNK
Phileas Fogg je především vynálezcem, což zjistíme hned v prvních minutách filmu, kdy zkouší svůj nejnovější vynález, který má překonat rychlostní bariéru 50 mil za hodinu.A ani na cestu se Fogg nevydá kočárem, ale samohybným strojem vlastní výroby.
Poté, co Fogg použije všechny standardní dopravní prostředky, vyrábí ze staré lodi, na níž pluje, letadlo, aby poslední část cesty urychlil.
NĚCO NAVÍC
Se ztrátou okolo 80 milionů amerických dolarů se film stal ve své době největším propadákem nezávislé produkce v historii. Záštitu nad nezávislou společnosti tehdy poskytlo studio Disney.
Film je extrémně neférový k Lordu Kelvinovi, který je vykreslován jako zpátečnický cynik, který věří, že už není možné provést žádné vědecké objevy. Realita je zcela jiná. Williamu Thompsonovi, Lordu Kelvinovi z Largs, vděčíme na poli vědy za mnohé: například za termodynamickou (Kelvinovu) stupnici teplot či Druhý termodynamický zákon. Celkem za svůj život vydal 661 vědeckých publikací. Dále získal celkem 70 patentů a podílel se na projektu pokládání transatlantického kabelu. Výrok: "Všechno, co mohlo být objeveno, už objeveno bylo", který od Kelvina ve filmu zazní, je ve skutečnosti připisován Charlesi Hollandu Duellovi, řediteli Patentového úřadu USA na přelomu 19. a 20. století... ale ani u něj není jisté, že ho doopravdy řekl.
Je to poslední film, ve kterém účinkoval Arnold Schwarzenegger předtím, než se stal guvernérem Kalifornie.
(zdroj: ČSFD)